05. 02. 2016Změna legislativy - teplo, teplá voda

Dnem 31.12.2015 skončila platnost vyhlášky č. 372/2001 Sb. a ode dne 1.1.2016 vstoupila v platnost vyhláška č. 269/2015 Sb.

Pro rok 2016 musí shromáždění vlastníků či členská schůze (změny se týkají SVJ i BD) odsouhlasit způsob rozúčtování tepla a teplé vody – procentuální poměr základní/spotřební složky ÚT a TV, sankce při neumožnění odečtu a minimální a maximální výši korekčních koeficientů ÚT.

Nová právní úprava, charakterizovaná změnou zákona o službách (zákon č. 67/2913 Sb.) zákonem č. 104/2015 Sb. a vydáním podzákonné normy k tomuto zákonu – vyhláška č. 269/2015 Sb., přináší změny oproti dřívější právní úpravě.  Rozvrh celkových nákladů na teplo k vytápění nadále rozlišuje tzv. „rozúčtováním nákladů“ nebo „paušální platbou“. Tam, kde dochází k rozvrhu nákladů poskytovatele služby vytápění pomocí proměnného parametru s cílem odlišit částečně užití tepla v té části nákladů, označené jako „spotřební složka“ (tj. části celkových nákladů poskytovatele služby), je zapotřebí věnovat pozornost technickým pomůckám, které s parametrem charakterizujícím užití tepla cíleně operují. Jde buď o stanovená měřidla podle zákona o metrologii (což jsou výlučně kalorimetry) nebo zařízení pro rozdělování nákladů, označované dosud jako indikátory, a to v provedení třech typů, které uvádí vyhláška č. 237/2014 Sb.

Tam kde dochází k rozúčtování nákladů na teplo k vytápění patří mezi změny hodné zřetele od 1.1.2016 tyto skutečnosti:

1. Terminologie. V nové vyhlášce jsou nejprve patrny terminologické změny z větší části určené novelou zákona č. 67/2013 Sb. zákonem č. 104/2015 Sb. Místo „konečný spotřebitel“ je užit termín „příjemce služby“;  místo „vlastník“ „poskytovatel služby“;  místo slovního spojení „měřiče tepelné energie nebo indikátory vytápění“ slovní spojení “měřidla podle zákona o metrologii nebo zařízení pro rozdělování nákladů“; místo označení „teplá užitková voda“ termín „teplá voda“; pojem „tepelná energie“ je nahrazen pojmem „teplo“; označení „objekt“ se mění na „dům“; místo „pravidla pro rozúčtování nákladů“ jen zkráceně  „rozúčtování nákladů“.

2. Podíl nákladových složek. Změna ustanovení  § 4 odst. 1 vyhlášky č. 372/2001 Sb. nově v § 3 odst. 1 vyhlášky č. 269/2015 Sb.: Číslo „40“ se nahrazuje číslem „30“; „Výši základní složky určí poskytovatel služby“.

3. Tolerance pro individuální zjištění. Změna ustanovení § 4 odstavec 4  nově v § 3 odstavec 2, ve kterém jsou konkretizovány hodnoty tolerančních mezí individuálních úhrad, stanovené zákonem o službách, a také algoritmus výpočtu těchto úhrad. V porovnání s dosavadním pojetím, kdy byla předepisována vyhláškou pouze horní mez a dolní mez byla v praxi uplatňována fakultativně (např. mínus 25 % od průměru) je nyní taxativně stanovena dolní mez a to údajně  s ohledem na tzv. tepelnou stabilitu domu. Hodnota dolní meze je stanovena jako 0,8 průměru zúčtovací jednotky, připadající v Kč/m2. Hodnota horní meze je stanovena hodnotou  2,0 průměru zúčtovací jednotky.

4. Úhrada pro neodečtený byt. Znevýhodňuje příjemce služeb vytápění, kteří nesplní povinnost zpřístupnit náměr z pomůcky, sloužící ke stanovení spotřební složky individuální úhrady. Místo násobku 1,6 průměrné spotřební složky v domě se uplatní nově hodnota součinitele tři ve výrazu pro stanovení náhradní hodnoty úhrady spotřební složky. Nově se stanoví vzorec pro tento případ výpočtu úhrady.
 
5. Společné měření tepla k vytápění a pro teplou vodu. Ustanovení se vztahuje na ty  případy, kdy jsou v zúčtovací jednotce známe pouze souhrnné náklady na teplo dohromady pro vytápění a pro přípravu TV, tj. kdy není zajištěno oddělené měření tepla a teplé užitkové vody. Odkazuje se na postup podle vyhlášky č. 194/2007 Sb.
 
6. Úhrada pro odpojený byt. Přestože jde o nežádoucí a hrubě zkreslující průběh užití tepla v domě, je sice zachová způsob výpočtu podílu „nepřímého“ příjemce služby vytápění předpisem základní složky, ale v určitých případech částkou o 25 % nižší a dále nižší tím, že místo podlahové plochy odpojeného bytu se zohledňuje dvojí redukce na započitatelnou podlahovou plochu a následně i další možná redukce součinitelem 0,1 až  0,9.